ThreatSense
ThreatSense je název technologie, kterou tvoří soubor komplexních metod detekce infiltrace. Tato technologie je proaktivní, poskytuje ochranu i během prvních hodin šíření nové hrozby. K odhalení hrozeb využívá kombinaci několika metod (analýza kódu, emulace kódu, generické signatury aj.), které efektivně kombinuje a zvyšuje tím bezpečnost systému. Skenovací jádro je schopné kontrolovat několik datových toků paralelně, a tak maximalizovat svůj výkon a účinnost detekce. Technologie ThreatSense dokáže účinně odstraňovat i rootkity.
Mezi parametry skenovacího jádra ThreatSense, které můžete konfigurovat, patří následující možnosti:
•Typy souborů a přípony, které se mají kontrolovat,
•Kombinace různých detekčních metod,
•Úrovně léčení.
K nastavení se dostanete kliknutím na ThreatSense v Rozšířených nastaveních pro jakýkoli modul, který používá technologii ThreatSense (viz níže). Odlišné bezpečnostní scénáře vyžadují rozdílné konfigurace. ThreatSense je možné konfigurovat individuálně pro následující moduly:
•Rezidentní ochrana souborového systému
•Kontrola při nečinnosti
•Kontrola po startu
•Ochrana dokumentů
•Ochrana poštovních klientů
•Ochrana přístupu na web
•Kontrola počítače
Parametry ThreatSense jsou optimalizovány speciálně pro každý modul a jejich změna může mít výrazný dopad na výkon systému. Příkladem může být zpomalení systému při povolení kontroly runtime packerů a rozšířené heuristiky pro rezidentní ochranu souborů (standardně jsou kontrolovány pouze nově vytvářené soubory). Proto doporučujeme ponechat původní nastavení ThreatSense pro všechny druhy ochran kromě Kontroly počítače.
Kontrolované objekty
V této sekci můžete vybrat součásti počítače a soubory, které budou testovány na přítomnost infiltrace.
Operační paměť – kontrola přítomnosti hrozeb, které mohou být zavedeny v operační paměti počítače.
Boot sektory/UEFI – kontrola přítomnosti škodlivého kódu v hlavním spouštěcím záznamu disků (MBR). Pro více informací o UEFI přejděte do slovníku pojmů.
Poštovní soubory – Program podporuje následující rozšíření: DBX (Outlook Express) a EML.
Archivy – podporovány jsou formáty ARJ, BZ2, CAB, CHM, DBX, GZIP, ISO/BIN/NRG, LHA, MIME, NSIS, RAR, SIS, TAR, TNEF, UUE, WISE, ZIP, ACE (Outlook Express) a soubory.
Samorozbalovací archivy – archivy které nepotřebují pro své rozbalení jiné programy. Jedná se o SFX (Self-extracting) archivy.
Runtime archivy – runtime archivy se na rozdíl od klasických archivů po spuštění rozbalí v paměti počítače. Kromě podpory tradičních statických archivátorů (UPX, yoda, ASPack, FSG aj.) program podporuje díky emulaci kódu i mnoho jiných typů archivátorů.
Možnosti kontroly
Vyberte metody, které se použijí během kontroly na přítomnost infiltrace. K dispozici jsou následující možnosti:
Heuristika – heuristika je algoritmus, který analyzuje (nežádoucí) aktivity programů. Předností této technologie je schopnost zjištění škodlivého softwaru, který v předešlé verzi modulu detekčního jádra nebyl obsažen, nebo jím nebyl ošetřen. Nevýhodou je možný výskyt falešných poplachů.
Rozšířená heuristika/DNA/Smart vzorky – rozšířená heuristika se skládá z unikátních heuristických algoritmů vyvinutých společností ESET optimalizovaných pro detekci počítačových červů a trojských koňů napsaných ve vyšších programovacích jazycích. Používání rozšířené heuristiky výrazně zvyšuje detekční schopni produktů ESET. Vzorky zajišťují přesnou detekci virů. S využitím automatického aktualizačního systému mají nové vzorky uživatelé k dispozici do několika hodin od objevení hrozby. Nevýhodou vzorků je detekce pouze známých škodlivých kódů.
Léčení
Nastavení léčení ovlivňuje chování ESET Smart Security Premium během léčení objektů. K dispozici jsou 4 úrovně léčení detekovaných infikovaných souborů:
ThreatSense má následující úrovně řešení (tj. čištění).
Řešení infekce v ESET Smart Security Premium
Úroveň léčení |
Popis |
---|---|
Vždy vyřešit infekci |
V tomto režimu se program pokusí vyléčit detekované objekty bez zásahu uživatele. Pokud nelze detekci v některých ojedinělých případech vyléčit (např. u systémových souborů), bude detekovaný objekt ponechán v původním umístění. |
Pokud je to bezpečné, vyřešit infekci, jinak ponechat |
V tomto režimu se program pokusí vyléčit detekované objekty bez zásahu uživatele. Pokud nelze detekci v některých případech vyléčit (např. v případě systémových souborů nebo archivů s neinfikovanými i infikovanými soubory zároveň), bude detekovaný objekt ponechán v původním umístění. |
Pokud je to bezpečné, vyřešit infekci, jinak se dotázat |
V tomto režimu se program pokusí vyléčit detekované objekty. Pokud není možné v některých případech akci provést, uživateli se zobrazí interaktivní upozornění, ve kterém musí vybrat požadovanou akci (např. odstranění nebo ignorování detekce). Toto nastavení je doporučené pro většinu případů. |
Vždy se dotázat uživatele |
V průběhu léčení objektů se uživateli zobrazí interaktivní okno, ve kterém musí vybrat požadovanou akci (např. odstranění nebo ignorování detekce). Tato úroveň je určená zkušeným uživatelům, kteří vědí, jaké kroky podniknout v případě výskytu detekce. |
Výjimky
Přípona je část názvu souboru oddělená tečkou. Přípona určuje typ a obsah souboru (například dokument.txt označuje textový dokument). V této části nastavení ThreatSense můžete definovat typy souborů, které se mají kontrolovat.
Ostatní
Při konfiguraci parametrů jádra ThreatSense pro volitelnou kontrolu počítače jsou k dispozici také následující možnosti v části Ostatní:
Kontrolovat alternativní datové proudy (ADS) – alternativní datové proudy používané systémem NTFS jsou běžným způsobem neviditelné asociace k souborům a složkám. Mnoho infiltrací je proto využívá jako maskování před případným odhalením.
Spustit kontrolu na pozadí s nízkou prioritou – každá kontrola počítače využívá určité množství systémových zdrojů. Pokud právě pracujete s programy náročnými na výkon procesoru, přesunutím kontroly na pozadí jí můžete přiřadit nižší prioritu a získat více prostředků pro ostatní aplikace.
Zapisovat všechny objekty do protokolu – pokud je tato možnost aktivní, v případě samorozbalovacích archivů se do protokolu zapíší všechny zkontrolované soubory, i když nejsou infikované. Mějte na paměti, že to může způsobit výrazné nárůst velikosti protokolu.
Používat Smart optimalizaci – při zapnuté Smart optimalizaci je použito nejoptimálnější nastavení pro zajištění maximální efektivity kontroly při současném zachování vysoké rychlosti. Každý modul ochrany kontroluje objekty inteligentně a používá odlišné metody, které aplikuje na specifické typy souborů. Pokud je Smart optimalizace vypnuta, použije se při kontrole souborů výhradně nastavení definované uživatelem v nastaveních skenovacího jádra ThreatSense jednotlivých ochranných modulů.
Zachovat čas přístupu k souborům – při kontrole souboru nebude změněn čas přístupu, ale bude ponechán původní (vhodné při používání na zálohovacích systémech).
Omezení
V sekci Omezení můžete nastavit maximální velikost objektů, archivů a úroveň zanoření, které se budou testovat na přítomnost škodlivého kódu:
Nastavení objektů
Maximální velikost objektu – umožňuje definovat maximální hodnotu velikosti objektu, který bude kontrolován. Daný modul antiviru bude kontrolovat pouze objekty s menší velikostí než je definovaná hodnota. Tyto hodnoty doporučujeme měnit pouze pokročilým uživatelům, kteří chtějí velké objekty vyloučit z kontroly. Výchozí hodnota: neomezeno.
Maximální čas kontroly objektu (v sekundách) – definuje maximální povolený čas na kontrolu kontejnerových objektů (jako archivy RAR/ZIP nebo e-maily s vícero přílohami). Toto nastavení se nevztahuje na samostatné soubory. Pokud jako uživatel nastavíte konkrétní hodnotu a určený čas vyprší, probíhající kontrola kontejnerového objektu se krátce na to zastaví, a to bez ohledu, zda byla dokončena.
V případě archivu s velkými soubory se kontrola zastaví až poté, co je extrahován soubor z archivu (například když uživatelská proměnná jsou 3 sekundy, ale extrakce souboru trvá 5 sekund). Po uplynutí této doby nebudou zbývající soubory v archivu kontrolovány.
Chcete-li omezit dobu kontroly včetně větších archivů, použijte nastavení Maximální velikost objektu a Maximální velikost souboru v archivu (nedoporučuje se z důvodu možných bezpečnostních rizik).
Výchozí hodnota: neomezeno.
Nastavení kontroly archivů
Úroveň vnoření archivů – specifikuje maximální úroveň vnoření do archivu při kontrole archivu. Výchozí hodnota: 10.
Maximální velikost souboru v archivu – specifikuje maximální velikost rozbaleného souboru v archivu, který je kontrolován. Maximální hodnota: 3 GB.
Nedoporučujeme měnit přednastavené hodnoty, protože většinou není pro tuto změnu důvod. |