Parametry skenovacího jádra ThreatSense

ThreatSense je název technologie, kterou tvoří soubor komplexních metod detekce infiltrace. Tato technologie je proaktivní a poskytuje tak ochranu i během prvních hodin šíření nové hrozby. K odhalení hrozeb využívá kombinaci několika metod (analýza kódu, emulace kódu, generické signatury, virové signatury), čímž efektivně spojuje jejich výhody. Detekční jádro je schopné kontrolovat několik datových toků paralelně a maximalizovat tak svůj výkon a účinnost detekce. Technologie ThreatSense dokáže účinně bojovat také s rootkity.

V nastavení skenovacího jádra ThreatSense můžete definovat následující parametry:

•Typy souborů a přípony, které se mají kontrolovat,

•Kombinace různých detekčních metod,

•Úrovně léčení.

Pro zobrazení nastavení klikněte na záložku Parametry skenovacího jádra ThreatSense v Rozšířeném nastavení jakéhokoli modulu, který používá ThreatSense technologii (viz níže). Pro různé druhy ochrany se používá různá úroveň nastavení. ThreatSense je možné konfigurovat individuálně pro následující moduly:

•Rezidentní ochrany souborového systému,

•Kontrola při nečinnosti

•Kontrola po startu

•Ochrana dokumentů

•Ochrana poštovních klientů

•Ochrana přístupu na web

•Kontrola počítače

Parametry ThreatSense jsou optimalizovány speciálně pro každý modul a jejich změna může mít výrazný dopad na výkon systému. Příkladem může být zpomalení systému při povolení kontroly runtime packerů a rozšířené heuristiky pro rezidentní ochranu souborů (standardně jsou kontrolovány pouze nově vytvářené soubory). Proto doporučujeme ponechat původní nastavení ThreatSense pro všechny druhy ochran kromě Kontroly počítače.

Kontrolované objekty

V této sekci můžete vybrat součásti počítače a soubory, které budou testovány na přítomnost infiltrace.

Operační paměť – kontrola přítomnosti hrozeb, které mohou být zavedeny v operační paměti počítače.

Boot sektory/UEFI – kontrola přítomnosti škodlivého kódu v hlavním spouštěcím záznamu disků (MBR). Pro více informací o UEFI přejděte do slovníku pojmů.

Poštovní soubory – podporovány jsou DBX (Outlook Express) a EML soubory.

Archivy – podporovány jsou formáty ARJ, BZ2, CAB, CHM, DBX, GZIP, ISO/BIN/NRG, LHA, MIME, NSIS, RAR, SIS, TAR, TNEF, UUE, WISE, ZIP, ACE (Outlook Express) a soubory.

Samorozbalovací archivy – archivy které nepotřebují pro své rozbalení jiné programy. Jedná se o SFX (Self-extracting) archivy.

Runtime packery – runtime packery se na rozdíl od klasických archivů po spuštění rozbalí v paměti počítače. Kromě podpory tradičních statických archivátorů (UPX, yoda, ASPack, FSG aj.) program podporuje díky emulaci kódu i mnoho jiných typů archivátorů.

Možnosti kontroly

Vyberte metody, které se použijí během kontroly na přítomnost infiltrace. Dostupné jsou následující možnosti:

Heuristika – heuristika je algoritmus analyzující škodlivé činnosti programů. Předností této technologie je schopnost zjištění škodlivého softwaru, který v předešlé verzi modulu detekčního jádra nebyl obsažen, nebo jím nebyl ošetřen. Nevýhodou je pravděpodobnost (velmi malá) výskytu falešných poplachů.

Rozšířená heuristika/DNA/Smart vzorky – rozšířená heuristika se skládá z unikátních heuristických algoritmů vyvinutých společností ESET optimalizovaných pro detekci počítačových červů a trojských koňů napsaných ve vyšších programovacích jazycích. Používání rozšířené heuristiky výrazně zvyšuje detekční schopni produktů ESET. Vzorky zajišťují přesnou detekci virů. S využitím automatického aktualizačního systému mají nové vzorky uživatelé k dispozici do několika hodin od objevení hrozby. Nevýhodou vzorků je detekce pouze známých škodlivých kódů.

Léčení

Nastavení léčení ovlivňuje chování ESET Endpoint Security během léčení objektů.

Výjimky

Přípona je část názvu souboru oddělená tečkou. Přípona určuje typ a obsah souboru (například dokument.txt označuje textový dokument). V této části nastavení ThreatSense můžete definovat typy souborů, které chcete zkontrolovat.

Ostatní

Při konfiguraci parametrů skenovacího jádra ThreatSense jsou v sekci Ostatní k dispozici následující možnosti:

Kontrolovat alternativní datové proudy (ADS) – alternativní datové proudy používané systémem NTFS jsou běžným způsobem neviditelné asociace k souborům a složkám. Mnoho infiltrací je proto využívá jako maskování před případným odhalením.

Spustit kontrolu na pozadí s nízkou prioritou – každá kontrola počítače využívá určité množství systémových zdrojů. Pokud právě pracujete s programy náročnými na výkon procesoru, přesunutím kontroly na pozadí jí můžete přiřadit nižší prioritu a získat více prostředků pro ostatní aplikace.

Zapisovat všechny objekty do protokolu – pokud je tato možnost aktivní, v případě samorozbalovacích archivů se do protokolu zapíší všechny zkontrolované soubory, i když nejsou infikované. Mějte na paměti, že to může způsobit výrazné nárůst velikosti protokolu.

Používat Smart optimalizaci – při zapnuté Smart optimalizaci je použito nejoptimálnější nastavení pro zajištění maximální efektivity kontroly při současném zachování vysoké rychlosti. Každý modul ochrany kontroluje objekty inteligentně a používá odlišné metody, které aplikuje na specifické typy souborů. Pokud je Smart optimalizace vypnuta, použije se pouze uživatelské nastavení jádra ThreatSense.

Zachovat čas přístupu k souborům – při kontrole souboru nebude změněn čas přístupu, ale bude ponechán původní (vhodné při používání na zálohovacích systémech).

Omezení

V sekci Omezení můžete nastavit maximální velikost objektů, archivů a úroveň zanoření, které se budou testovat na přítomnost škodlivého kódu:

Nastavení objektů

Maximální velikost objektu – umožňuje definovat maximální hodnotu velikosti objektu, který bude kontrolován. Daný modul antiviru bude kontrolovat pouze objekty s menší velikostí než je definovaná hodnota. Tyto hodnoty doporučujeme měnit pouze pokročilým uživatelům, kteří chtějí velké objekty vyloučit z kontroly. Standardní hodnota: neomezeno.

Maximální čas kontroly objektu (v sekundách) – definuje maximální povolený čas na kontrolu kontejnerových objektů (jako archivy RAR/ZIP nebo e-maily s vícero přílohami). Toto nastavení se nevztahuje na samostatné soubory. Pokud jako uživatel nastavíte konkrétní hodnotu a určený čas vyprší, probíhající kontrola kontejnerového objektu se krátce na to zastaví, a to bez ohledu, zda byla dokončena.

V případě archivu s velkými soubory se kontrola zastaví až poté, co je extrahován soubor z archivu (například když uživatelská proměnná jsou 3 sekundy, ale extrakce souboru trvá 5 sekund). Po uplynutí této doby nebudou zbývající soubory v archivu kontrolovány.
Chcete-li omezit dobu kontroly včetně větších archivů, použijte Maximální velikost objektu a Maximální velikost souboru v archivu (nedoporučuje se z důvodu možných bezpečnostních rizik).
Standardní hodnota: neomezeno.

Nastavení kontroly archivů

Úroveň vnoření archivů – specifikuje maximální úroveň vnoření do archivu při kontrole archivu. Standardní hodnota: 10.

Maximální velikost souboru v archivu – specifikuje maximální velikost rozbaleného souboru v archivu, který je kontrolován. Standardní hodnota: neomezeno.

˄˅